1. decembra 2021

Magazín KĽÚČ OD…

KĽÚČ OD INÝCH INFORMÁCIÍ

LENKA BABICKÁ Z ČESKÉHO ŠTÁTNEHO ÚRADU PRE JADROVÚ BEZPEČNOSŤ: DOŠLO K VEĽKÉMU ZVÝŠENIU BEZPEČNOSTI JADROVÝCH ELEKTRÁRNÍ

V súvislosti s 10. výročím udalostí, ktoré nasledovali po zemetrasení a cunami v japonskej Fukušime, sme sa rozprávali s Lenkou Babickou, z oddelenia stratégie Štátneho úradu pre jadrovú bezpečnosť Českej republiky.

 

Ako si spomínate na udalosti, ku ktorým došlo 11. marca 2011, teda presne pred desiatimi rokmi?

Zemětřesení a následná přílivová vlna byly obrovskou přírodní katastrofou, s účastí jsme sledovali totální zničení infrastruktury na severovýchodním pobřeží ostrova Honšú a s tím související velké ztráty na životech. V tomto kontextu byla havárie jaderné elektrárny Fukušima jednou z dramatických epizod. Po zaplavení důležitých systémů zde došlo ke ztrátě chlazení reaktorů, roztavení jaderného paliva a masivnímu úniku radiace do okolí. Na ozáření nikdo nezemřel, ani se nevyskytla žádná akutní poškození.

Myslíte si, že sa z tejto udalosti ľudstvo dostatočne poučilo?

Poučení jsou jistě významná, došlo k velkému zvýšení bezpečnosti jaderných elektráren, pravděpodobnost, že se bude podobná havárie opakovat je velmi malá.

Pravděpodobnost, že se bude podobná havárie opakovat je velmi malá.

V čom je dnes jadrová energetika bezpečnejšia oproti jadrovej energetike spred desiatich rokov? Čo dôležité sa odvtedy prijalo a zaviedlo do praxe?

Jaderné elektrárny byly bezpečné už před fukušimskou havárií. Ta přinesla další zvýšení jejich odolnosti proti přírodním vlivům jako zemětřesení, záplavy, extrémní vítr a podobně. Dále byly přidány další možnosti, jak za všech okolností zajistit elektrické napájení. Od jaderné elektrárny chcete co nejmenší pravděpodobnost, že kdyby se v aktivní zóně poškodilo palivo, tak by radiace unikla mimo reaktor do areálu a do okolí. Do projektů byly tedy například přidány systémy pro lokalizaci taveniny. Ten má v případě roztavení paliva vše udržet v reaktorové nádobě nebo ve speciálním lapači. Tento systém je asi to nejdražší, co se na těch elektrárnách muselo změnit.

(alb), foto – ilustračný záber na Zlatý pavilón v Kjóte – zdroj unsplash.com

Pozrite si aj článok o pohľade skupiny ČEZ