V súvislosti s 10. výročím hávárie v japonskej jadrovej elektrárni Fukušima zo dňa 11. marca 2011, ktorá nastala po zemetrasením vyvolanom cunami, sme oslovili viaceré organizácie a inštitúcie. S ako prvými sme sa rozprávali s vedúcim Útvaru jadrovej komunikácie skupiny ČEZ Petrom Šuleřom.
Ako si spomínate na udalosti, ku ktorým došlo 11. 3. 2011, teda presne pred desiatimi rokmi?
Výročí deseti let od tsunami a následných událostí ve Fukušimě je pro nás především příležitostí k bilancování a potvrzení přehledu řady opatření, která jsme ve spolupráci s desítkami institucí a vysokých škol udělali.
Myslíte si, že sa z tejto udalosti ľudstvo dostatočne poučilo?
Jedním ze základních principů jaderné energetiky je vzájemná spolupráce a sdílení zkušeností a nových řešení. Ta jsou založena jak na stálém přísunu informací, tak také vývoji technologií. Zároveň je ale zřejmé, že za posledních 10 let se také čím dál tím více řeší klimatická stopa a ukazuje se důležitost jaderných elektráren pro snižování emisí skleníkových plynů v energetice. U řady vnitrozemských států není pro jádro například adekvátní náhrada obnovitelnými zdroji. Na jádro také radí nezapomínat Mezinárodní energetická agentura, protože je globálně druhým nejdůležitějším bezemisním zdrojem: https://www.iea.org/reports/nuclear-power-in-a-clean-energy-system.
Jedním ze základních principů jaderné energetiky je vzájemná spolupráce a sdílení zkušeností a nových řešení.
V čom je dnes jadrová energetika bezpečnejšia oproti jadrovej energetike spred desiatich rokov? Čo dôležité sa od vtedy prijalo a zaviedlo do praxe?
Ihned po událostech v jaderné elektrárně Fukušima došlo k jednání mezi představiteli Evropské komise s národními jadernými dozory členských států EU. Rovněž došlo k diskuzi mezi Asociací jaderných dozorů (WENRA) a Vysoké skupiny pro jadernou bezpečnost (ENSREG). Po společném vyjednávání bylo rozhodnuto, že jaderné elektrárny v rámci Evropské unie musí podstoupit řadu zátěžových testů (stress-tests) zaměřených na velmi výjimečné situace, které by mohly při jejich chodu nastat. Těmito výjimečnými situacemi byly myšleny především přírodní katastrofy, jako jsou zemětřesení či povodně a následné vyhodnocení důsledků, které mohou vyvolat. Požadavek Evropské komise IP/11/640 na vykonání zátěžových testů byl zaslán členským státům 24. 5. 2011. O den později byl požadavek o vykonání těchto testů zaslán Státním úřadem pro jadernou bezpečnost společnosti ČEZ. Ani v jedné z našich elektráren nebyly nalezeny hrozby, které by vyžadovaly okamžitá opatření. Dukovany i Temelín jsou robustní elektrárny, schopné přečkat i velmi nepravděpodobné přírodní katastrofy, aniž by bylo ohroženo jejich okolí. Mezi silné stránky patří seizmicky a klimaticky velmi stabilní lokality, dostatek chladicí vody v areálech nebo například vícenásobné jištění energetických zdrojů a všech bezpečnostně významných komponent. V rámci mimořádně rozsáhlých zátěžových testů, na nichž se podílela řada odborníků, byly zároveň nalezeny příležitosti pro další posilování bezpečnosti. Ty byly v případě České republiky transformovány do rozsáhlého desetiletého Akčního plánu (2011 – 2022), který zahrnul jak investice do nové techniky a technologie, tak také nové postupy, případně posílení personálu (nestačí např. doplnit další dieselgenerátorové stanice, ale je nutné je zapracovat do projektu, do postupů, zaškolit personál, vyzkoušet…). Akční plán obsahuje celkem 84 „opatření“ – od rozsáhlých investičních akcí, až po organizační změny, výcvik a kvalifikaci personálu. Aktuálně máme hotovo 83 z těch 84 opatření.
Po společném vyjednávání bylo rozhodnuto, že jaderné elektrárny v rámci Evropské unie musí podstoupit řadu zátěžových testů (stress-tests) zaměřených na velmi výjimečné situace, které by mohly při jejich chodu nastat.
Příklad hlavních „hmotných“ opatření vyplývajících ze stress-testů v rámci ČEZ:
Investiční akce
- Nové ventilátorové věže v Dukovanech. Doplnění dalšího odvodu tepla s vazbou na zjištění ze stress-testů.
- Doplnění dalších zdrojů elektřiny – nové dieselgenerátorové stanice, seizmicky odolné, vzdálené od další technologie
- Úpravy (zodolnění) hasičských stanic, garáží a skladovacích prostor
- Zvýšení počtu rekombinátorů v kontejnmentech – jde o zařízení na katalytické spalování vodíku
- Nakoupení těžké stavební techniky a např. cisteren či vysokovýkonných čerpadel pro hasiče
- Zvýšení odolnosti některých budov a zařízení (např. podzemní palivové nádrže a přízemní prostory) proti bleskovým záplavám z přívalových dešťů
- Nová komunikační technika – jak satelitní telefony, tak původní (vojenské) linkové telefony
- Nová přenosná diagnostická a měřící technika (tzv. „diagnostické kufry“)
- Doplnění a úpravy technologie (nová přípojná místa do tlakových systémů, vč. přírub a vybavení pro hasiče, nová čidla, kontrolní systémy, zvyšování odolnosti …“
- Nová alternativní havarijní řídící střediska – nafukovací stany s veškerou technikou (obě elektrárny disponují hlavním havarijním řídícím střediskem v lokalitě – v krytu, záložním střediskem cca 25 km. vzdáleným a nově i alternativním – mobilní soustavou speciálních stanů vybavených komunikačními kanály a veškerou technikou)
Organizační opatření + tzv. opatření v oblasti kvalifikace personálu
- Zvýšení počtu havarijních cvičení a nácviků (na cca dvojnásobek)
- Nácviky a kvalifikace související s novou technikou a novými postupy (např. kvalifikace hasičů na těžkou techniku, zvýšení počtu členů Organizací havarijní odezvy …)
- Rozsáhlá školení, včetně analýz událostí ve Fukušimě pro zaměstnance a dodavatele
Dokumentace, postupy
- Zejména aktualizované postupy pro zvládání událostí
- Postupy pro použití nových technických prostředků a technologie
- Aktualizovaná řídící dokumentace, vč. přesně určených povinností, odpovědností a pravomocí
Jde zdánlivě jen o „papíry“, reálně je v nich ale poměrně hodně práce, nejsou to jen checklisty, ale i diagnostické stromy (typu: co udělat když …), návody, manipulační listy.
Na posuzování odolnosti jaderných elektráren v rámci zátěžových testů a následně na projektování a implementaci opatření se podílely řádově desítky institucí, vysokých škol a firem. V rámci společnosti ČEZ se na analýzách, projektování a dalších vysoce kvalifikovaných činnostech podílely cca čtyři desítky odborníků, v případě samotné realizace to byly řádově stovky zaměstnanců a dodavatelských společností. ČEZ přitom velmi úzce spolupracuje jak s ÚJV Řež, tak také Centrem výzkumu Řež, svými klíčovými dodavatelskými firmami, vědeckými institucemi a vysokými školami. Mezi ně patří například Vysoké učení technické, České vysoké učení technické, Západočeská univerzita, Vysoká škola báňská a některé další. Nicméně ČEZ je součástí i mezinárodních asociací, spolupracuje s provozovateli jaderných elektráren celosvětově a řídí se doporučeními a požadavky nejen českého regulátora (SÚJB) a dalších úřadů, ale také Mezinárodní agentury pro atomovou energii a dalšími.
Opatření realizovaná na obou českých JE po událostech na elektrárně Fukušima jsou srovnatelná s opatřeními ostatních provozovatelů a byla mnohokrát prezentována i na mezinárodních fórech.
(alb), ilustračná fotografia unsplash.com